Spider-Man: Friend or Foe

Oblíbený pavoučí super-hrdina Spider-Man se vrací s další hrou, která se tentokrát pokouší o nový pohled na jeho život. Očekávání nebyla nikterak veliká, nicméně v kvalitní kousek ve skrytu duše doufala většina z pavoukových fandů. Jaký je tedy výsledek?

Třetího filmového Spider-Mana a povedenou doprovodnou hru máme již za sebou, což ovšem neznamená, že bychom měli s dalším pavoučím titulem počítat až s příchodem čtvrtého snímku. Activision totiž prodloužil smlouvu s nakladatelstvím Marvel a tak by byla škoda nevyužít „Spideyho“ potenciálu. Proto jsme se v období výstavy E3 dočkali oznámení nového přírůstku do pavoučí herní série. Spider-Man: Friend or Foe byl uveden pěkným trailerem obohaceným o zmínku týkající se nového pohledu na herní sérii se Spider-Manem. Jistě jsme nebyli jediní, kdo čekal nějaké next-gen pokračování s neotřelými herními principy. Titul Friend or Foe se však vydal jinou cestou, která je sice odlišná od předchozích titulů, ovšem nebudete z ní nejspíš příliš nadšení.

Spider-Man strikes back!
Možná jste zaregistrovali nedávné uvolnění dema na Friend or Foe (dále jen FoF), které vykazovalo potíže při nastavení ovládání. Jelikož nebylo žádné výchozí rozestavení kláves připraveno, nemohli jste si hru vůbec zahrát. To nás celkem mrzelo a začal jsme s obavami vyhlížet plnou verzi. Ta naštěstí tento nepříjemný aspekt odstranila a tak jsme se mohli vrhnout do hraní.

Vše to začne únosem… V pěkné úvodní animaci uvidíte Spider-Mana jak zmizí v neznámém létajícím objektu, což ve vás díky humornějšímu pojetí celého filmečku nevyvolá žádné emoce. S tím je třeba se smířit, neboť odlehčená je celá hra, takže dramata a velké dějové zvraty hledejte jinde. Nicméně neberte to jako chybu, autoři si zkrátka vybrali svéráznější cestu. Horší je, že se s ní nepoprali kdovíjak statečně – když už chtěli být vtipní, mohli na kadenci humoru přitlačit.

„Díky velikým zásobám pavučiny můžete protivníky atakovat několika způsoby.“

Po únosu Spider-Mana se ocitnete na onom vznášedle. Pokud jste se přeci jen lekli, co se „Spideym“ bude, spadne vám kámen ze srdce, neboť byl unesen hodnou posádkou. Ta monitoruje nebezpečí na planetě Zemi a právě nastal kritický okamžik, ve kterém může pomoci jedině maskovaný hrdina z New Yorku. Po delší a nudné animačce, jenž vás seznámí s vaším úkolem, se můžete vrhnout rovnou do akce. Ještě předtím je dobré projít si palubu, abyste přesně věděli, kde a co hledat. Kromě terminálů s jednotlivými misemi zde najdete další panel, v němž si můžete vybírat spolubojovníky. O tom později. Mimo to si ještě můžete vylepšovat své schopnosti nebo se podívat na vyhrané bonusy.

Nepřítel = přítel
Nyní se dostáváme k největší novince oproti předchozím hrám se Spider-Manem v hlavní roli. Tou je možnost bojovat po boku vybraného parťáka. Tím nebude nikdo jiný, než jeden ze „Spideyho“ nejznámějších nepřátel. Poté, co nějakého potkáte v misi, popřípadě ho porazíte v souboji, zařadí se do vaší nabídky a můžete si ho vzít s sebou na výlet do misí rozesetých po celém světě. Spolubojovníci neoplývají nejlepší umělou inteligencí, takže nejsou příliš nápomocní, nicméně v některých těžších chvílích, kdy budete stát tváří v tvář silnějšímu nepříteli, ho dokáží zabavit, zatímco vy ho dorazíte. Za takovouto spolupráce dostáváte odměny v podobě bodů, jejichž příděl se nezastaví ani po přemožení jakéhokoliv protivníka.

Bodové konto se dá využít k zlepšování vašich i parťákových dovedností. Postupem času budou vaše útoky silnější, dokonce se naučíte nějaké nové. Nabídka vylepšováků je poměrně bohatá, tedy co se hlavního hrdiny týče. Cílem tvůrců bylo zřejmě ponechat „Spideyho“ hlavní bojovou silou hry a jeho nepřátele-spolubojovníky podržet v závěsu. I když vaši noví kamarádi dokáží vyprodukovat pár zajímavých útoků, nejsou zdaleka tak bohaté a četné jako u pavoučího muže. Odráží se od toho samozřejmě nabídka schopností, kde má Spider-Man mnohem více možností, než jeho parťáci. Všichni komiksoví zloduši navíc nabízejí víceméně stejné druhy útoků, jen s odlišným vizuálním požitkem. Takový Sandman dokáže vyprodukovat silné pískové tornádo, zatímco Green Goblin dokáže to samé, jen bez písku a více se útok podobá hře God of War. Je to veliká škoda, neboť jednotlivé dovednosti záporáků tak, jak je známě z papírových příběhů, skýtají veliký potenciál. Nicméně ten je ve hře nevyužit.

Spidey útočí!
Spider-Man je na tom tedy lépe. Díky jeho velikým zásobám pavučiny můžete protivníky atakovat několika způsoby, ať už si je přitáhnout a nabušit jim kokos, či je bombardovat pavučinovými koulemi, popřípadě je do pavučiny zabalit. Samozřejmě používá hrdina i svoje ruce, nebo s pomocí výskoku kombinuje útoky a dělá je tak efektnějšími. „Spideyho“ akce vypadají dobře a velice plynule na sebe navazují. Díky demenci nepřátel, jejichž hlavní devizou je velká přesila, budete mačkat klávesy v rychlém sledu, aby vzniklo co nejpozoruhodnější kombo. Přitom ani nemusíte bedlivě sledovat monitor, co se na něm zrovna děje, neboť při velké smršti nepřátel se vždycky najde někdo, kdo vám přijde do rány.

Souboje, potažmo celá hra, je ze začátku zábavná a navodí pocit, že vás to bude bavit celou dobu. Ovšem vzhledem k faktu, že po pár misích je možné mít většinu klíčových atributů doladěných, nebudete mít dále potřebu poohlížet se po bodech. Hra opravdu nenabízí rozmanité herní aktivity. Kromě soubojů, chození a sbírání předmětů, není co dělat. Pocit nudy a nemožnosti volby umocňuje lineárnost misí, kdy je cesta předem daná a odbočit lze jen do bonusových místností, které se vám po vybití všech zlounů otevřou v módu pro dva hráče.

Krátká nuda…
Samotné úrovně jsou pěkně graficky vymodelovány a dobře se odvolávají na odlehčený styl celého titulu. Grafika, ač není oslňující, dobře vystihuje atmosféru příběhu. Podíváme se do pěti lokací, které se dále větví do čtyř misí. Dohrát hru do konce vám zabere několik dní – tedy ne, že by byl titul tak dlouhý, ten vám čistého herního času nabízí zhruba šest hodin hraní, ovšem po čase se začnete u hry nudit a musíte si alespoň jedno odpoledne dát pauzu. To rozhodně nemluví ve prospěch pořízení tohoto titulu.

Postupem času na vás nuda doléhá čím dál častěji, což posiluje zejména čím dál větší počet nepřátel, díky čemuž se na jednom místě zdržíte klidně i pět minut a to není zrovna velká zábava. Tupé mačkání tlačítek se později změní ve zbožné volání po konci. Ten naštěstí, jak již bylo řečeno, přijde poměrně brzo. Paradoxně vás hra baví na svém počátku, kdy je váš hrdina bez větších schopností a jeho útoky se omezují jen na ty nejzákladnější. Později už jste namlsaní všemi Spider-manovými schopnosti a pokud nejste zarytými arachnofili, troufáme si tvrdit, že titul zahodíte, nebo se ho odvážíte dohrát až po delší odmlce.

Jisté zpestření nabízí hra dvou hráčů, nicméně i ta se později zvrhne do stereotypu, neboť nenabízí žádné nové činnosti, jen si u hraní dobře popovídáte s kamarády. Nic míň a bohužel ani nic víc. Spider-Man: Friend or Foe nebyl nijak zvlášť očekávanou gamesou a podle toho se také tváří. Jedná se o jednorázovku, kterou si zahrajete a nejspíš se k ní už nevrátíte. Mrzí nás to, neboť od „restartu“ této herní série jsme si slibovali mnohem ambicióznější projekt. Po povedeném filmovém třetím titulu to tentokrát zkrátka nevyšlo. Snad příště chlapci.

Hodnocení: 5,0
Žánr: akce
Výrobce: Beenox
Vydavatel: Activision
Distributor pro ČR: není
Lokalizace: není
Cena: 799 Kč
Multiplayer: 2 hráči na jednom PC
Internet: spiderman-friend-or-foe.com