Společnost OpenAI chce přeměnit svou stávající ziskovou část na veřejně prospěšnou společnost a zároveň omezit kontrolu, kterou její správní rada vykonává nad provozem.
Společnost OpenAI se domnívá, že našla způsob, jak se transformovat z neziskové na ziskovou společnost o něco přijatelněji: udělat ze ziskové části veřejně prospěšnou společnost (tzv. Delaware PBC) a zároveň v tichosti omezit možnost neziskové správní rady dohlížet na komerční operace.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computertrends? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Své plány nastínila v příspěvku na blogu s tím, že poskytnutí větší svobody ziskové části, byť jako obecně prospěšné společnosti, „by vedlo k vytvoření jedné z nejlépe financovaných neziskových organizací v historii“. V nepodepsaném příspěvku se uvádí, že podle současné struktury je hlavním úkolem správní rady kontrolovat ziskovou část, zatímco podle nové struktury se bude věnovat charitativním iniciativám v odvětvích, jako je zdravotní péče, vzdělávání a věda, zatímco řízení komerčních operací přenechá obecně prospěšné společnosti.
„Při vstupu do roku 2025 se budeme muset stát více než jen laboratoří a startupem – musíme se stát trvalou společností,“ uvádí se v příspěvku.
Cílem OpenAI, když byla v roce 2015 založena jako nezisková společnost („laboratoř“), bylo „rozvíjet digitální inteligenci způsobem, který s největší pravděpodobností přinese prospěch lidstvu jako celku, bez omezení potřebou generovat finanční zisk“.
Svůj život zahájila příslibem miliardy dolarů v podobě peněžních nebo věcných darů od individuálních a firemních dárců – včetně Elona Muska, Petera Thiela, Sama Altmana, Grega Brockmana, společností Amazon Web Services, Infosys a YC Research –, ačkoli podle svých webových stránek získala z této částky necelých 140 milionů dolarů v hotovosti a až 100 milionů dolarů ve formě výpočetních kreditů a slev od tzv. hyperscalerů.
V roce 2019 si OpenAI uvědomila, že výpočetní kapacita potřebná k vybudování umělé inteligence by stála blíže k 10 miliardám dolarů, a vytvořila ziskový podnik („startup“) pod svou kontrolou, přičemž podíl investorů na zisku omezila a zbytek si ponechala na financování svého výzkumu.
Jakmile se ukázalo, že technologie generativní umělé inteligence může být nesmírně zisková, vzrostl tlak akcionářů a budoucích akcionářů na zrušení tohoto limitu a otevření společnosti dalším investicím.
OpenAI se snažila rozptýlit obavy z toho, co to znamená pro její revidované poslání „zajistit, aby umělá obecná inteligence přinášela prospěch celému lidstvu“ – a zároveň tlačila na investory, aby potlačili inovace v oblasti AI jinde.
V posledním roce to vedlo k napětí ve vedení společnosti, což přimělo řadu klíčových zaměstnanců k odchodu a založení vlastních společností zabývajících se generativní umělou inteligencí, přičemž mnozí z nich uvedli, že chtějí klást větší důraz na bezpečnost svých návrhů než na zisk.
Strukturování ziskových aktivit OpenAI jako veřejně prospěšné společnosti podle práva státu Delaware je to, v co správní rada doufá, že z ní udělá „trvalou společnost“, uvádí se v pátečním příspěvku na blogu.
V Delaware musí být veřejně prospěšné společnosti řízeny způsobem, který vyvažuje zájmy akcionářů a zúčastněných stran s realizací konkrétních veřejně prospěšných cílů definovaných v zakládacím certifikátu.
Tyto přínosy mohou být umělecké, charitativní, kulturní, ekonomické, vzdělávací, environmentální, literární, lékařské, náboženské, vědecké nebo technologické a mohou být ve prospěch jedné nebo více kategorií osob, komunit nebo zájmů.
To, jak přesně společnost OpenAI definuje veřejně prospěšnou činnost nebo prospěšnost, o kterou bude usilovat její ziskový útvar, by mohlo pomoci rozhodnout o přijetí této myšlenky. Někteří se však těmto změnám snaží zabránit – mimo jiné Elon Musk (který se dle OpenAI na počátečním financování podílel z méně než třetiny) nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.